Po vyzkoušení signálů všech možných a nemožných operátorů jsme zhodnotili, že do našeho údolí budeme muset spojení se světem přivést jinak.
Po zvážení možností jsem objednala satelit u společnosti INTV. Rychlostí blesku mi byla zaslána smlouva, doručen satelitní set a mohli jsme instalovat.
Na zahrádce to vypadalo jak v Almě :).
Naštěstí byl satelit vybaven inteligentním samonavigačním zařízením a při nalezení družice si pípal. Se základním azimutem a elevací pomohlo gps v mobilu a jemné odchylky už zase řešil software na noťasu, kde se zobrazovala síla signálu. Opravdu blbuvzdorné.
Noa k večeru už jsme byli ve spojení se světem. Takže už se nám na zahrádku i dovoláte.
Hned jsem vyzkoušela připojení firemního noťasu na VPN a informační systém a huráá, vše funguje snad rychleji než v práci.
Jo, tak tohle jsou samozřejmě takové ty drobné radosti obyčejného člověka, jestli mi rozumíte. A nemyslím to nějak špatně. Taky jsem byla ráda, když manžel do domu zavedl internet. A to bylo nejdřív řečí, že to nezvládne. Tak jsem mu pak jednu sobotu připravila pracovní tričko s dlouhým rukávem a řekla JDI! :D
OdpovědětVymazatTak to jsou teda věci. Jako pamatuju si to taky jako by to bylo včera, když jsme najednou začali být civilizovaní a já se mohl do práce připojit z domu bez nutnosti hotspotu. Takový fajn pocit civilizace. Naštěstí to je za námi. Aktuálně řešíme bazén a to je mnohem příjemnější činnost. .)
OdpovědětVymazat