Celý rok se pak zelenal, kvetl, rostl a tak podobně, no úroda byla krásná.
Takže plán je tvořit další a další. Ovšem u chaty už není místo, musíme se tedy vydat hore do polí a luk.
Stojím si tak uprostřed těch hektarů a mám smíšené pocity. Kochám se okolní krajinou, poslouchám zpěv ptáků, voním k rozkvetlým stromům. Zpět na zem mě přivádí představa té nekonečné práce a beznaděj nad tím, že vlastně nevím, kde a jak začít. Je toho tolik potřeba.
Vyčistit meze, sázet stromy a keře, oplotit pozemky, postavit skleníky, pařeniště, vytvořit záhony, vyset spoustu semínek a vysadit sazeničky, vymyslet zavlažovací systém, postavit nějaký zahradní domek, opravit starý barák, postavit venkovní kuchyň a pec, no dalo by se pokračovat ještě dlouho...
To mám chuť se vždycky sbalit a odjet zpět do města.
No pak vezmu do ruky třeba rýč a zas mě ten splín přejde. Nějak bylo, nějak bude. Však nemusí být všechno hned, ono to nějak dopadne :)
Nu začala jsem tedy budovat základy pro vyvýšený záhon číslo 2. Tentokrát už neboudou kulaté, ale rovné, spíš to budou pak terasy využívající jakýchsi nerovností v terénu.
Takže nejdřív zbavit mez náletů.
Pak zhruba vytyčit rozměry. Bude to "něco jako pařeniště", využijeme pár starých oken.
Základ záhonku tvoří opět ztrouchnivělé dřevo, pak listí a seno a zrytá hlína přímo z meze. Horní vrstvu tvoří zemina pracně dobytá z hořejší meze, kterou jsme čistili od náletů a pod nimiž jsme nalezli krásnou půdu utvořenou lety tlejícím listím. Ta se nedala klasicky rýt, pač tam zůstala spousta kořenů, takže naplnění jednoho kolečka trvalo nekonečně dlouho. Kvalitní půda bude oříšek. Musíme založit vícero kompostů a taky počkat, než dovezený hnůj proschne a bude použitelný. Zatím musíme pracovat s tím, co máme v nejbližším okolí k dispozici.
Maggie a kočka kontrolují, jak nám stavba jde od ruky.
Nakonec jsem se vrhla ještě na další vyvýšený záhonek o krok níž. tentokrát už bez opevnění, bude drobnější.
Snad už teď bude teplo a budu moct vysévat...
Náš dům je v podstatě postavený v mírném svahu, a tak jsme se rozhodli pro vyvýšené záhony, které jsou praktické a nemusíme se k nim tolik ohýbat. Nejsme již nejmladší a musíme myslet na naše bolavá záda. Jsme s manželem vášnivý zahrádkáři, takže si pořizujeme i nejrůznější pomocníky na zahradní práce, a proto si každé jaro objednáváme náhradní díly na zahradní techniku, o kterou se pečlivě staráme.
OdpovědětVymazatDobrý den, nedávno jsem si pořídila automatický stan, se kterým plánuji jezdit na prodloužené víkendy na moji zahrádku. Ráda trávím čas venku a pozoruji, jak vše roste a kvete. S manželem se o zahradu staráme společně a on má na starosti sekání trávy a já zase záhonky. Přeji vám, ať se daří a ať vás zahrada stále baví a naplňuje, i když to někdy dá zabrat.
OdpovědětVymazatHezká práce a jak koukám na fotky, ještě jí určitě bude dost. Sám na zahradě trávím hodně času, ale baví mě to během každého ročního období. Teď v zimě hodně využívám vojenského oblečení z Arimku , které se jen tak nerozpáře a vždy mě dostatečně zahřeje.
OdpovědětVymazatVyvýšené záhony jsem si zamilovala hned, jak jsem si je na zahradě postavila. Je to skvělé řešení nejen pro záda, ale i pro vzhled zahrady. Jen jsem při stavbě docela litovala, že jsem si nevzala pořádnou pracovní obuv. Od té doby už mám lehká pracovní obuv a musím říct, že rozdíl je obrovský – pohodlí, bezpečí a žádné otlaky ani bolavé nohy. :)
OdpovědětVymazat